23 డిసెం, 2013

415. అధోక్షజః, अधोक्षजः, Adhokṣajaḥ

ఓం అధోక్షజాయ నమః | ॐ अधोक्षजाय नमः | OM Adhokṣajāya namaḥ


అధోభూతే హ్యక్షగణే ప్రత్యగ్రూపప్రవాహితే ।
జాయతే తస్య విజ్ఞానం తేనాధోక్షజ ఉచ్యతే ॥
ద్యౌరక్షం పృథివీ చాధః తయోర్యస్మాదజాయత ।
మధ్యే వైరాజరూపేణ ఇత్యధోక్షజ ఉచ్యతే ॥
అధో న క్షీయతే జాతు యస్మాత్తస్మాదధోక్షజః ।
ఇతి వ్యాసేన మునినా సూక్తేరుద్యోగ పర్వణి ॥

ఇంద్రియ సమూహము అంతర్ముఖముగా ప్రసరింపజేయబడగా, ఆ పరమాత్మ విషయకమయిన జ్ఞానము జనించును. కావున అతడు అధోక్షజః అనబడును. చిత్తము అంతర్ముఖమైనపుడు మాత్రమే సాధకునకు పరమాత్మ సాక్షాత్కారమగును.

ద్యుల్లోకము అక్షం అనబడును; పృథివి అధః అనబడును. ఆ రెంటి నడుమ పరమాత్ముడే విరాట్పురుష రూపమున ఆవిర్భవించెను. అందువలన అధః అక్ష అనబడు ద్యుపృథివులనడుమ జనించుటచే అధోక్షజః అనబడును.

ఎన్నడును తన స్థితినుండి క్రిందకి దిగజారి క్షయమునందనివాడు అని మహాభారత ఉద్యోగపర్వమున చెప్పబడిన వచనము ప్రమాణము.



Adhobhūte hyakṣagaṇe pratyagrūpapravāhite,
Jāyate tasya vijñānaṃ tenādhokṣaja ucyate.
Dyaurakṣaṃ pr̥thivī cādhaḥ tayoryasmādajāyata,
Madhye vairājarūpeṇa ityadhokṣaja ucyate.
Adho na kṣīyate jātu yasmāttasmādadhokṣajaḥ,
Iti vyāsena muninā sūkterudyoga parvaṇi.

अधोभूते ह्यक्षगणे प्रत्यग्रूपप्रवाहिते ।
जायते तस्य विज्ञानं तेनाधोक्षज उच्यते ॥
द्यौरक्षं पृथिवी चाधः तयोर्यस्मादजायत ।
मध्ये वैराजरूपेण इत्यधोक्षज उच्यते ॥
अधो न क्षीयते जातु यस्मात्तस्मादधोक्षजः ।
इति व्यासेन मुनिना सूक्तेरुद्योग पर्वणि ॥

Adhaḥ stands for the earth; akṣam is the sky; ja is to be born. He who incarnated as the Virāt Puruṣa extending from the earth to the sku is Adhokṣajaḥ.

Knowledge of Him arises only when the sense organs which always have the outwardly tendency are turned inward. Hence , He is said to be Adhokṣajaḥ.

He who does not decline. He is Adhokṣajaḥ because He undergoes no degeneration from His original nature vide the Udyoga parva of Mahā Bhārata.

वैकुण्ठः पुरुषः प्राणः प्राणदः प्रणवः पृथुः ।
हिरण्यगर्भश्शत्रुघ्नोव्याप्तो वायुरधोक्षजः ॥ ४४ ॥

వైకుణ్ఠః పురుషః ప్రాణః ప్రాణదః ప్రణవః పృథుః ।
హిరణ్యగర్భశ్శత్రుఘ్నోవ్యాప్తో వాయురధోక్షజః ॥ ౪౪ ॥

Vaikuṇṭhaḥ puruṣaḥ prāṇaḥ prāṇadaḥ praṇavaḥ pr̥thuḥ ।
Hiraṇyagarbhaśśatrughnovyāpto vāyuradhokṣajaḥ ॥ 44 ॥

కామెంట్‌లు లేవు:

కామెంట్‌ను పోస్ట్ చేయండి